|
9. díl
O setkání s čuňaty
Podzim se chystá k návratu, dává o sobě vědět mlhami. Obyvatelkám kachní farmy je to, ale jedno, je o ně postaráno. To množství kachen Vydrýska trochu zaskočí a ke všemu jsou všechny stejné. Není s nimi zábava, a proto nakonec umělou strouhou vylézá do polí k lesu. Zdá se mu, že slyší kroky a funění, to polem přichází k potoku bachyně se čtyřmi selátky. Celá ta povedená společnost kypří dlouhými rypáky půdu a hledají larvy a žížaly. Selata vesele pijí mámino mléko a Vydrýska si nevšímají. Ten se vydává dál hledat domov.
10. díl
O blátivých stopách
Babí léto vrcholí a v noci již i trochu mrzne. Rybáři vypouštějí rybníky kvůli výlovu, Vydrýska si nemají čas všimnout, sítě se jim zaplňují zlatými šupinami kaprů a štik. Na Vydrýska čeká dostatek potravy, chutnají mu měkkýši ukrytí ve škeblích. A vůbec mu nevadí, že si v bahně umatlá kožíšek. V mělčině se setkává se sumcem, ten po Vydrýskovi mrsknul ocasem a poučil ho, kdo je tu pánem. Vydrýsek zahanbeně odplouvá do rákosí a únavou usíná.
11. díl
O opravdovém nebezpečí
Náhle nad rybníkem zazněly výstřely, to skupina myslivců přichází lovit divoké kachny. Po prvních ranách Vydrýsek vybíhá z rákosí na kraj lesa a utíká mechem, co mu nohy stačí. Mezi buky se najednou objevuje hladina jezírka. Vydrýskovi se to zapomenuté místo líbí. Když se vzpamatuje z lovců, vydává se na další pouť za domovem. Dojde až k velkému jezeru, které ještě nikdy neviděl. Doplave až k převozní lodi a barevným bójím, dovádí na hladině a když najde mrtvého candáta, ví, že je po hladu. Při přechodu silnice se šťastně vyhne traktoru a autu, snad je velké nebezpečí zažehnáno.
12. díl
O šumavském bloudění
Vydrýsek zaslechne šumění potoka, po pěti měsících bloudění se konečně dostal na Šumavu a čeká ho úkol poslední – najít rodnou řeku. Jednou v podvečer dojde k temnému jezeru, nežijí v něm žádné ryby ani raci, je to rašelinné jezero. Chybí v něm život. Rozloučil se tedy s jezerem a přes zalesněné kopce se vydává do dalších údolí. V tůních mezi obrovskými balvany se zrcadlí podzimní stromy. Po dnech hladovění se mu daří chytit velkého pstruha. Když se nasytil a rozhlédl kolem, poznal, že je téměř u cíle cesty. Blíží se k řece Křemelné.
13. díl
O příchodu zimy
Svoji Křemelnou objevil náhodou, konečně je doma. Vklouzl zpátky do vody, hraje si s řekou a řeka si hraje s ním. V každém jeho pohybu je znát, že je šťastný. Jednou ráno celý kraj přikryla bílá peřina, pro Vydrýska nastal čas nové zábavy. Jako na saních klouže ze svahu, chvíli se brodí potokem, dělá sněhové koule a hraje si s nimi. Štědrý den začal na Křemelné jako každý jiný. Strání k řece přichází muž se dvěma dětmi, rybář chce vnoučatům ukázat místo, na němž před měsíci našel Vydrýska. Aby trochu ulehčil svědomí, přináší zvířátkům něco na zub, a také dva pstruhy, ty jsou za Vydrýska. Když děti s dědečkem odejdou, břeh řeky opět utichá. Až povolí mrazy, podívá se Vydrýsek dolů do kraje, tam, kam teče řeka…
|